Volby

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

V nedělních parlamentních volbách na Maledivách podle předběžných výsledků zvítězila strana prezidenta Mohameda Muíze, napsala agentura AP. Výsledek podle ní naznačuje, že voliči v tomto tropickém souostroví ležícím v Indickém oceánu vyjádřili souhlas s posilováním vztahů s Čínou.

Velké technologické společnosti vyrážejí do boje s dezinformacemi. Důvodem jsou volby, které se letos konají v 76 zemích, včetně několika velkých. Odborníci upozorňují, že v kampaních budou hrát ještě mnohem více než v minulosti roli falešná či zmanipulovaná videa a fotografie. Mimo jiné i kvůli rozvoji umělé inteligence.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Chorvatské parlamentní volby vyhrála středopravá vládní strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviče, o pět mandátů si ale pohoršila a pro sestavení vlády musí oslovit menší strany. Plenković avizoval, že domlouvat koalici začne ještě ve čtvrtek. Opoziční koalice neformálně vedená prezidentem Zoranem Milanovičem a jeho Sociálnědemokratickou stranou (SDP) skončila druhá.

V Indii probíhají volby do parlamentu. Aby však měli možnost hlasovat všichni občané země, musí se volební komisaři s vybavením dopravit i do těch nejodlehlejších vesnic, které jsou často dostupné jen pěšky. Tyto pochody mohou být i několik kilometrů dlouhé ve špatně prostupném terénu a se znatelným výškovým rozdílem.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Po loňských parlamentních volbách odešel ze Slovenska do Prahy. Vrátit se komentátor Arpád Soltész neplánuje, i kdyby se politická situace změnila. „Prezidentské volby beru jako další referendum, které potvrdilo, že většinová slovenská populace nechce patřit na Západ, ale na Východ,“ myslí si a varuje před dalšími kroky premiéra Roberta Fica vůči médiím. „Musí to udělat rychle a špinavě, aby další volby byly stále svobodné, ale už ne férové,“ říká v podcastu Background ČT24.

Neobvyklou spornou skládku řeší v Třebnouševsi na Jičínsku. Do obecního lesa vyváží zastupitel Jiří Zeman (nestr.) suť a hlínu z rekonstrukce svého domu. Tvrdí, že to schválilo zastupitelstvo obce, žádný zápis o tom však neexistuje. Případ už vyšetřují také policisté. Podnět navíc v pátek dostala také Česká inspekce životního prostředí.

Hispánci coby nejpočetnější americká menšina by mohli během listopadových prezidentských voleb rozhodnout v klíčových státech. A tím i určit, kdo povede v příštích čtyřech letech Spojené státy. Sílu španělsky mluvícího hlasu si uvědomují i ti, kteří chtějí výsledky ovlivnit pomocí dezinformací. Do boje proti lžím a manipulacím se proto nedávno pustila arizonská rozhlasová stanice s čtyřicetiletou tradicí a věrným posluchačstvem.

Bulharsko se zmítá v politické nestabilitě. Na konci března nebyl úspěšný ani třetí pokus parlamentních stran sestavit vládní koalici. Nikolaje Denkova na postu premiéra vystřídal Dimitar Glavčev. Bulharsko se chystá na předčasné parlamentní volby, šesté za poslední tři roky. Důsledky politické krize budou podle Denkova zřejmé – posílení korupce a další pokusy Ruska znovu získat vliv.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini (Hlas–SD) potvrdil, že jeho poslanecký mandát i funkce předsedy sněmovny zanikly v sobotu zvolením hlavou státu. Pellegrini porazil v druhém kole voleb Ivana Korčoka. Právě poražený kandidát Korčok bude v pondělí před půl sedmou hostem Interview ČT24.

Příštím slovenským prezidentem bude Peter Pellegrini. Ve druhém kole volby porazil Ivana Korčoka, když získal 53,12 procenta hlasů. K urnám přišlo 61 procent voličů. Pellegrini avizoval, že hodlá bránit zájmy Slovenska a nebude škodit kabinetu Roberta Fica. Korčok je přesvědčen, že volby rozhodly strach a nenávist. Pellegrinimu gratulovala stávající prezidentka Zuzana Čaputová i čeští politici.

Místopředseda KDU-ČSL a ministr životního prostředí Petr Hladík chce předsednictvu strany navrhnout vyloučení bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu. Hladík to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Svoboda reagoval slovy, že Hladík utíká od propadu preferencí vymýšlením pseudokauz.

Vítězi sobotního rozhodujícího kola prezidentských voleb na Slovensku, předsedovi parlamentu a vládní strany Hlas–SD Peteru Pellegrinimu pomohla sázka na téma války, mobilizace voličů vládní koalice a oslovil také regiony s početnou maďarskou menšinou, píší slovenská média. Podle Denníku N výsledek hlasování znamená, že moc konsolidoval premiér Robert Fico, v jehož straně Smer–SD Pellegrini v minulosti po dvě desetiletí působil. Deník Sme napsal, že Pellegrini je legitimně zvoleným prezidentem, do funkce se ale dostal lžemi a šířením strachu.

Novým slovenským prezidentem se stane Peter Pellegrini. Ivan Korčok přiznal porážku v sobotním rozhodujícím kole. Nynějšímu šéfovi sněmovny a předsedovi vládní strany Hlas–SD Korčok blahopřál k vítězství. Pellegrini získal 53,12 procenta a 1 409 255 hlasů, Korčok oslovil 46,87 procenta voličů, hlas mu dalo 1 243 709 Slováků. Volební účast vyšplhala na 61 procent.

Voliči rozhodli, že příští hlavou slovenského státu bude Peter Pellegrini. Přestože šéf parlamentu a předseda vládní strany Hlas–SD v prvním kole skončil až druhý, tak v rozhodujícím hlasování výsledek obrátil a porazil Ivana Korčoka. Podle Pellegriniho má být Slovensko západně orientovanou zemí, která zároveň zastává hrdé a sebevědomé postoje. Deklaruje, že bude prezidentem všech občanů bez rozdílu a zemi by přinesl po letech konfliktů klid.

Slovenská společnost se dle bývalého slovenského prezidenta Rudolfa Schustera začíná vlivem politiků rozdělovat. Nová hlava státu tak podle něj musí nastolit klid a vytvářet podmínky, aby opozice a vláda začaly spolupracovat. Také exprezident Slovenska Ivan Gašparovič míní, že by měla hlava státu hledat konsenzus. Její pravomoci jsou k tomu dostačující, nicméně by ocenil, kdyby měla legislativní pravomoc. Letošní volby podle něj přelomové nejsou. Další bývalý prezident Slovenska Andrej Kiska je však hodnotí jako zásadní. Prezident má podle něj silný mandát, protože je volený přímo občany.

Slováky čeká volební sobota, během níž si zvolí novou hlavu státu. Tisíce lidí se kvůli tomu vrací ze zahraniční, včetně Česka. Zájem slovenských voličů zvyšuje podle analytiků očekávání těsného souboje. Vzorkem tamní rozdělené společnosti může být Dolná Seč v Nitranském okrese, kde lidé v prvním kole volili skoro stejně jako celá země.

Finalisté prezidentských voleb na Slovensku Ivan Korčok a Peter Pellegrini se vzájemně nešetřili ani v posledním televizním duelu veřejnoprávní RTVS před sobotním druhým kolem. Oba se vzájemně kritizovali například za postoj k současné vládě, neshodli se ani na pomoci Ruskem napadené Ukrajině nebo roli Slovenska v NATO.

Na Slovensku ve středu vrcholí kampaň před rozhodujícím druhým kolem přímé volby prezidenta. V sobotu Slováci rozhodnou o tom, zda se novou hlavou státu stane diplomat Ivan Korčok, nebo předseda parlamentu Peter Pellegrini. Finalisté voleb se ve středu střetli ve dvou televizních debatách, ve kterých zazněly ostré výroky. Volební modely se rozcházejí v tom, koho označují za favorita.

Ministerstvu vnitra letos předložilo kandidaturu pro červnové volby do Evropského parlamentu třicet uskupení. Je jich o deset méně než před pěti lety, počet koalic se zvýšil o téměř polovinu. Lhůta pro předkládání kandidátních listin skončila v úterý odpoledne, úředníci ministerstva vnitra je ještě musí přezkoumat.

Finalisté přímé prezidentské volby na Slovensku, diplomat Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, se v úterý večer v televizním duelu stanice Markíza navzájem kritizovali a skákali si do řeči. Opakovali rovněž své priority, liší se například v názoru na praktický výkon funkce hlavy státu. Na předcházející dopolední rozhlasovou debatu Pellegrini nepřišel, Korčok tak v Rádiu Expres vystoupil sám.